Piešťanský hotelier využil núdzový stav – nahral audioknihy plné rozprávok

  • Rozhovory / Kultúra a spoločnosť
  • 7. marca 2021, 00:02

Žije a pracuje v oblasti služieb a cestovného ruchu aj v Piešťanoch. A keďže od vlaňajšieho marca s malou letnou prestávkou je jeho prevádzka z dôvodu koronakrízy v núdzovom režime, rozhodol sa využiť dlhé dni bez vidiny zárobku na zmysluplnú činnosť – tvorí rozprávky. Nahral dve audioknihy. Sú v nich zakomponované i čarovné zákutia kúpeľného mesta ležiaceho na brehu rieky Váh, píše o domácich maznáčikoch i vodníkoch, rusalkách a všelijakých iných bájnych tvoroch a živočíchoch.

Hotelier Michal Vodička chce po sebe niečo zmysluplné zanechať, preto tvorí rozprávky pre deti. (Autor: archív Michala Vodičku)

Rozprávkar Michal Vodička už robil všeličo a jeho profesijný životopis je naozaj pestrý. Je tvorivý, prijíma výzvy a nebráni sa ničomu, z čoho má v úspešnom finále obrovskú radosť. Je to muž ostrieľaný režimami a hoci „mluví česky“, miluje Slovákov a myšlienky čechoslovakizmu. No ako vraví, slovenčinu neovláda tak dobre, aby sa v nej cítil komfortne. Keď rozpráva po slovensky, hneď skĺzne do svojho materinského jazyka. Aj z toho dôvodu je náš rozhovor s autorom audiokníh s názvom Legenda o vodníkovi Vodičkovi a Pohádky z Piešťan a Vrzavky česko-slovenský.

Obálka novej audioknihy, v ktorej nájdete čarovné príbehy aj z Piešťan.

Vaše priezvisko je Vodička. Villa Vodička je tiež názov piešťanského penziónu a Vodička je aj meno starého vodníka, ktorý na žiadosť sumca Eliáša vypláva z rieky Otava na pomoc svojmu dávnemu druhovi – vodníkovi Priváhovi. Jeho kamaráta vyhnali z Piešťan, a tak sa uchýlil pod Strečnom, kde hľadá strateného syna – jediného dediča Váhu. V ťažkých časoch túži Priváh opäť získať nadvládu nad Váhom. Môžete nám prezradiť niečo viac z vašej legendy o vodníkovi Vodičkovi?

Legenda o vodníku Vodičkovi. Co bych vám tak prozradil. Po 75 kapitolách se pomalu dostávám ke konci tohoto příběhu. Vždy jsem chtěl napsat knihu, ale nikdy jsem na to neměl čas. Hledal jsem si mnoho výmluv, proč nemůžu začít. Když nás ale všechny postihla korona, už jsem žádné rozumné výmluvy neměl. A protože mě někteří kamarádi, a dokonce zákazníci Villy Vodičky vysloveně povzbuzovali, tak jsem se do toho pustil. Vymyslel jsem si svět vodníků, který je laskavý a drsný zároveň. Budou muset vybojovat mnoho osobních soubojů, aby vodnictvo přežilo. Těším se na to, až se čeští a slovenští vodníci spojí proti zlu a bezpráví a „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Naštěstí budou mít spojence, kteří jim budou pomáhat. Žábu Matyldu, duše utopených lidí, pana Jahelku a taky…, ale to nesmím prozradit. V příběhu se zjeví Baba Jaga a Ježidědek z Myjavy, striga Funfalína od Javoriny, ale více už neřeknu. Nechci vás okrádat o překvapení.

Autor audiokníh rozpráva svoje „pohádky“ s rovnakým nadšením, ako vidíte na fotografii.

Akým spôsobom ste sa dostali do Piešťan a ako vnímate fakt, že Villa Vodička aktuálne „stená na koronu v posteli núdzového stavu“?

Podařilo se nám prodat firmu, kterou jsme budovali dlouhá léta, a za utržené peníze jsme si koupili villu. Celý život jsem tvrdě pracoval a neměl jsem na sebe čas. Zanedbával jsem se. Málo jsem četl a přestal úplně psát. Myslel jsem si, že to bude krásný důchod, a že se konečně začnu starat o sebe a o rodinu, budu číst a psát, ale nakonec je situace taková, jaká je. Villa Vodička si musela vybojovat ve velmi tvrdé konkurenci své místo na slunci, a tak jsem musel místo důchodu pracovat skoro stále. Šestnáct i sedmnáct hodin denně se stalo realitou a jen málokdo ví, co je to za dřinu. Dnes obdivuji každého, kdo pracuje v restauraci, kavárně, cukrárně a podobně. V době covidu jsme ale ze dne na den přišli o práci, o denní režim, o všechny příjmy. Situace je velmi těžká a já jsem se rozhodl psát. Asi nás to nezachrání, ale alespoň po mně zůstanou pohádky pro děti. Pro vnoučata.

Ako prežíva vodník a váš podnik covid trampoty?

Myslím, že vodník je nadšený, i když neví, že je korona. Těší se každý den a když to jde, tak se jeho příběh posune kupředu. Vodník se těší a je stále nadšenější. Žije naplno. Náš podnik je smutný, prázdný a studený. Stejně jako najedený nevěří hladovému, nikdo nebude věřit nám, jak je to těžké. Přijít o práci, o režim, o sny a ideály, o příjem, o budoucnost… Je to jako jízda tunelem, kde nesvítí světlo na žádném konci. Jen tma a vy posloucháte tlachání lidí, kteří ničemu nerozumí a jen se vám smějí nebo vás litují, ale kdyby měli jít k vám k okýnku si koupit kafe, tak vás stejně obejdou. Ale o to více nás tato situace posílí. Už víme, že si budeme vážit každé minuty normálního života, budeme přemýšlet, u koho budeme nakupovat, protože tím budeme nejen nakupovat, ale vlastně i vzdávat čest a úctu těm, kteří si to podle nás zaslouží.

Rozprávkoví hrdinovia – Lila a Leo.

Máte nejakú víziu dobrých dní? Kedy podľa vás prídu?

Každý den je dobrý den. Dívejte se okolo sebe, dívejte se, jak se chovají lidé, jak se chová příroda. Začíná jaro. Dobrý den je každý den, jen naše optika by mohla být ušpiněná. Zašpiněná našimi egy, závistí, zlobou a podobně. Je to na každém z nás, jak chcete vidět svět. Chápu, že mnoho lidí potřebuje pomoci. Rád bych jim pomohl, ale nevím jak, politikem opravdu být nechci. Jinak pokud se ptáte na to, kdy se objeví radostné dny pro nenapravitelné materialisty, tak to bude 6. 6. 2021. To se všechno pomaličku otevře.

V legende o vodníkovi, ktorú je možné vypočuť si ako audioknihu, sa vyskytujú všelijaké riečne živočíchy. Je tam žaba, rôzny ryby od pstruhov cez belice a iné riečne potvorky. Ktorá z tých vymyslených postáv sa vám ako autorovi najviac vydarila a prečo? Je v nej skrytá i nejaká paralela s pánom tvorstva? Po lopate – s človekom?

Vždy mě fascinoval život okolo vody. To, které postavy jsou nejlépe vydařené, musí posoudit především posluchač. Mě baví psát o všech, sumec Eliáš, žába Matylda, kapr Jára, všichni mají lidské charaktery. Věřím, že žába Matylda bude oblíbená, a pstruh Pruh, to bude taková opravdu úsměvně pomatená ryba…

Spomínali ste, že okrem vodníka Vodičku ste napísali ešte ďalšie krásne rozprávkové príbehy – nazvali ste ich Pohádky z Piešťan a Vrzavky. Sú to roztomilé detské rozprávky o domácich maznáčikoch – podnadpis znie: Jak Leo, Lila, lidé a zvířátka dělali domov. Príbehov je viac a sú určené predovšetkým deťom, tie majú k zvieratkám asi najbližšie. O čom tieto príbehy sú?

To je moje srdcová záležitost. Když jsem byl malý, pokousal mě pes a vždycky jsem se psů hrozně bál. Ale moje žena Sonička mě naučila mít psy rád. Teď je miluji. Stejně jako jiná zvířátka. Proto jsem začal psát tyto pohádky. Aby nám mohl malý psík Leo z útulku nastavovat zrcadlo, jak úsměvně žijeme. Leošek nám bude vyprávět příhody, které zažil s lidmi, svou souputnicí Lilou a zvířátky. Oni opravdu existují a můžete je u nás potkat.

Na tejto terase Villy Vodička vznikali rozprávky z Piešťan.

Je mi približne jasné, prečo ste napísali rozprávky z Piešťan – asi preto, že tu podnikáte a už ste splynuli s miestnym koloritom. Ale nie je mi jasné, prečo rozprávky z Vrzavky? Je to časť Bziniec pod Javorinou, ale Vrzavka je aj potok v Bielych Karpatoch. O akú lokalitu ide? A akú symboliku má spojenie Piešťany – Vrzavka pre vás či vašich zvieracích hrdinov?

Jak už je naznačeno v první kapitole, nemáme zahrádku, a tak by psí kamarádi nějakou zahrádku moc chtěli. Hledali jsme tedy a našli. V Bzincích pod Javorinou – části Vrzavka s potokem Vrzavka jsme koupili tři hektary sadu a louky a stavení. Tam se budou odehrávat další příběhy našich hrdinů. Se slepicemi, kachnami, králíky, ovcemi, koňmi, a zase s vodou, potokem… Potok Vrzavka tvoří přímo hranici pozemku. Je to magické místo a věřím, že se bude posluchačům i budoucím návštěvníkům líbit. Doporučuji všem, až bude hezky, běžte se podívat na Javorinu. Jděte z Bzinců přes Vrzavku a Cetunu až nahoru. A pak budete vědět, proč toto místo. Je tam krásně.

Na jednom z podujatí piešťanskej knižnice sa stretli českí autori rozprávkových kníh s našimi deťmi. Odborníci zistili, že slovenskí školáci aj škôlkari rozumejú češtine, lebo sledujú české rozprávky. Horšie to bolo naopak, keď slovenskí autori skúšali porozumenie svojich textov u detí v Čechách. Vy ste svoje audioknihy nahovorili v češtine. Sem-tam sa vám tam pritrafilo aj nejaké to slovenské slovíčko. Skúšali ste rozprávky pustiť nejakému slovenskému dieťatku? Potvrdilo sa vám to, čo hovoria odborníci?

Slovenské děti rozumějí česky výborně. Mají velkou výhodu. Malí Češi jsou ochuzení a mě to štve. Je to naše hloupost. O tom bychom si mohli dlouho povídat. U nás v Čechách nejsou „normálně k dispozici“ slovenské programy. Slova jako čučoriedka, hrianky, páči, ľúbi nebo cencúľ jsou nádherná. Slovenština je úžasná a rád ji poslouchám. Je líbezná, vlní se jako rouno oveček. A velmi mě mrzí, že i já k tomu budu přispívat. Ale neviem hovoriť po slovensky, vyzerám ako infantilný ľadový medveď.

Audiokniha má veľkú silu, sprostredkováva poslucháčovi okrem hovoreného slova aj priestor pre fantáziu. Dieťa, tínedžer i dospelý človek si môže dotvoriť príbeh podľa vlastných predstáv, aj hlavné postavy si každý predstaví podľa seba. Ide o jedno z najkrajších umení – najstarší spôsob ľudovej slovesnosti. Rozprávky, povesti, legendy rozprávali odpradávna matky svojim deťom. Vy do svojich príbehov vkladáte a pridávate kus zo svojho života. Aký by ste si ho predstavovali teraz? A aký by ho mali mať vaši budúci vnuci a pravnuci?

Poslední dobou vlastně začínám cítit, jak mě ovlivnily příběhy našich pohádek, cítím velkou pokoru a někdy bych chtěl poděkovat panu Svěrákovi, Smoljakovi, Werichovi, Horníčkovi, Čapkovi, Vorlíčkovi a dalším za neskutečně krásné pohádky a příběhy, které mě doprovázely v dětství a formovaly moji osobnost. Kéž by naše děti a vnuci mohli vyrůstat na stejně krásných a kvalitních příbězích a pohádkách. Neubráníme se vlivu světové tvorby, ale snažme se jim číst naše staré báje, pohádky a příběhy. Je smutné, když dnes mladí lidé nevědí, kdo byl baron Prášil nebo co to bylo Fimfárum. Já jsem měl nádherné dětství a moc ho přeji i našim vnukům. Ale mám obavu, že to budou mít daleko těžší, než jsme to měli my.

jazyková úprava: Jana Alžběta Cahlíková

0 Shares

Najnovšie správy

Dnes je pondelok 27. mája. Tento deň Medzinárodným športovým vyzývacím dňom. Meniny má Iveta.
  • 27.05.2024, 00:01
  • Dobré ráno, Piešťany!
Dnes je piatok 24. mája. Tento deň je Európskym dňom národných parkov. Meniny má Ela.
  • 24.05.2024, 00:01
  • Dobré ráno, Piešťany!
Dnes je sobota 25. mája. Tento deň je Sviatkom sv. Urbana – patróna vinohradníkov, Medzinárodným dňom nezvestných detí a Dňom…
  • 25.05.2024, 00:02
  • Dobré ráno, Piešťany!
pondelok, 27. mája 2024
Meniny má Iveta, zajtra Viliam